Pixabay
Říká se jí různě. Ať už ji označíme za kyberšikanu, počítačovou šikanu, kybernetickou šikanu nebo cyberbullying, stále se jedná o ten samý jev - šikanu, která se přesunula do prostředí internetu. Doba, kdy je internet dostupný téměř každému, s sebou mimo mnoha příležitostí nese také mnohá rizika a mimo jiné i nové způsoby, jak ubližovat ostatním. Pod rouškou domnělé anonymity jev kyberšikany nabývá gigantických rozměrů. Jak kyberšikanu rozeznat a jak se jí bránit?
„Moderní” forma šikany
Kyberšikana je ve své podstatě šikana, kterou více či méně důvěrně známe, s tím rozdílem, že se odehrává v online prostředí. Stejně jako u běžné šikany je jí mnoho druhů a forem, ať už se jedná o ztrapňování a výsměch, obtěžování, zastrašování, nebo dokonce vyhrožování či vydírání. Problematické je, že lidé, kteří se kyberšikany dopouštějí, tak mohou konat z pohodlí svého domova s využitím jakéhokoli zařízení s přístupem na internet.
Kyberšikana se v dnešní době objevuje úplně všude, ať už se jedná o diskuzní fóra, e-maily, diskuze pod články nebo třeba online hry a videa. Nejčastěji se s ní setkáme na sociálních sítích. Asi každý se někdy setkal s nepříjemnými komentáři nebo zprávami. Těmi to ale nemusí skončit.
Stejně jako u šikany se také kyberšikana vyznačuje dlouhodobým trváním a systematičností. Oběť kyberšikany se nachází pod dlouhodobým psychickým tlakem, který se podepisuje na jejím psychickém zdraví a pohodě. Může mít potíže se sebevědomím, soustředěností a výkonem. Tlak ve formě kyberšikany postupně narůstá a může vás dovést až k úzkostem, depresím či paranoie. V nejvážnějších případech může skončit dokonce sebevraždou.
„Výhoda” anonymity
Internetové prostředí nabízí obrovské možnosti. Kdo by předpokládal, že soused, který se vám během dovolené stará o kočku, po večerech obtěžuje ženy na internetu? S využitím falešných či anonymních profilů, které přinášejí agresorovi značné výhody, je všechno možné.
Agresoři také mohou na oběť útočit společně, protože na internet přináší také výhody v oblasti komunikace a organizace společné agrese.
V neposlední řadě je rizikem i nekonečná paměť online prostředí. U většiny druhů šikany se situace po odhalení agresorů a jejím následném řešení uklidní. V případě kyberšikany je to trochu jiné. Odhalení pachatele, který často využívá anonymní profily, je mnohem složitější. A i když se ho podaří odhalit, záznam tohoto chování je navždy uložen ve virtuálním prostoru, kde se může nadále šířit.
Šikana na mnoho způsobů
Kyberšikana je v dnešní době velmi rozšířeným jevem. Jak se projevují její konkrétní formy?
Asi nejběžnějším druhem kybernetické šikany je kyberharašení. To v praxi představuje neustálé kontaktování oběti, ať už prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů nebo zpráv na sociálních sítích. Jedná se o nevyžádanou a opakovanou komunikaci, kterou agresor zpravidla nechce ukončit. Obsah zpráv může být sám o sobě oběti nepříjemný, stejně jako frekvence kontaktu.
Další formou je kyberstalking, kdy útočník neustále sleduje svoji oběť. Tím narušuje její soukromí a pocit bezpečí. Sledovat ji může pomocí sociálních sítí, mobilu i počítače.
Velmi častý je také flaming, tedy slovní napadání. Útočník je aktivní v různých diskuzích na internetu, pod články a příspěvky ostatních s cílem úmyslně rozdmýchávat hádky nebo nepříjemné diskuze, často za použití vulgarismů, osobních urážek nebo komentářů s rasistickým podtextem.
Druh kyberšikany, který se vyznačuje posíláním a zveřejňováním textů, fotografií nebo videí se sexuální tématikou, klasifikujeme jako sexting. Útočník často na základě získaných intimních dokumentů oběť vydírá a vyhrožuje zveřejněním nebo kontaktováním rodičů. Pod výhružkou jsou oběti často nuceny dělat věci, které by jinak nedělaly. V dnešní době netušených možností je velmi běžné, že materiály ani nejsou pravé, ale uměle vytvořené například pomocí grafických programů. To však agresorům nebrání oběť ponižovat nebo vydírat.
Ostrakizace neboli vyloučení z určité skupiny, společnosti způsobí, že se oběti cítí odstrčené, bezvýznamné či nechtěné. Útočník si totiž dává velmi záležet na tom, aby osoba vyloučená z kolektivu o svém vyloučení věděla.
Happy Slapping je druh kyberšikany, který má přesah do reálného světa. Spočívá v tom, že agresor si vyhlédne svou oběť na sociálních sítích a poté ji napadne ve skutečném světě. Aby toho nebylo málo, napadení bývá často i natáčeno s cílem vyvěsit záznam na internetu. Historicky došlo na základě happy slappingu k několika sebevraždám.
Mezi další velmi nebezpečné formy kybernetické šikany patří kybergrooming. V něm je oběť donucena k osobní schůzce. Kybergrooming často cílí na nezletilé, kteří jsou následně nuceni k trestným činům, dochází u nich k fyzickému napadání nebo znásilnění.
Kyberšikana ve vašem okolí
Může se vám stát, že při pročítání obsahu na internetu narazíte na něčí opakované nevhodné chování vůči druhé osobě. Co v takovém případě dělat?
Můžete soukromě kontaktovat oběť a zkusit si s ní o celé situaci taktně promluvit. Dost možná právě hledá někoho, kdo by jí se situací pomohl. Můžete ji ubezpečit, že si takové chování nezaslouží a nabídnout jí pomocnou ruku, případně mluvit o možnostech, které má. Ty zahrnují nejen psychologickou nebo jinou institucionální pomoc. Oběť by měla vědět, že je dobré se někomu svěřit, ať už jde o rodiče, učitele nebo kamarádku, kterou jste třeba právě vy.
V rámci pomoci je dobré vytvořit důkazy o kyberšikaně, jakými jsou například snímky obrazovky, e-maily apod.
V prostředí sociálních sítí lze také využít podporu aplikace samotné, například formou nahlašování příspěvků či profilů.
Stala jste se obětí kyberšikany?
Bránit se sama může být velmi složité. Pokud ale nezačnete jednat, šikana se může stupňovat. Jestliže agresor nenarazí na odpor, nemá důvod svého jednání zanechat.
Vždy je dobré informovat někoho dalšího, ať už se jedná o rodinu, kamarády, učitele nebo třeba školního poradce. To v praxi nemusí být vždy tak jednoduché, jak se zdá. Může vám v tom bránit stud, citlivý obsah nebo prostě jen nejistota přijetí. Pokud máte podobné obavy, můžete se obrátit na linku bezpečí, krizové centrum, policii nebo využít psychologickou pomoc.
Určitě mějte důkazy k tomu, co se stalo. Také nahlašte agresorův profil nebo jeho příspěvky přímo na sociální síti, případně požádejte Google o vymazání obsahu. Tak se můžete zbavit například videí na Youtube, které vás poškozují.
Důsledky kyberšikany
Pojem kyberšikana bychom v zákoně hledali marně. I přesto však její důsledky mohou být vyhodnoceny jako trestný čin, a to například v případě ublížení na zdraví (§ 146), vydírání (§ 175), pomluvy (§ 184), omezování osobní svobody (§ 171), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), nebezpečného pronásledování (§ 354), nebo pohlavního zneužívání (§ 187).
Prokazování může však v některých případech být velmi složité.
Stala jste se obětí kyberšikany? Obraťte se na své blízké nebo odborníky. Zaznamenala jste kyberšikanu ve svém okolí? Nabídněte pomocnou ruku. Nikdy nevíte, kdy se něco podobného může stát právě vám nebo vašim dětem.
