Finská vláda vedená ženami čelí extrémnímu obtěžování, zjistila studie. Situace v ČR není lepší

Zvolení vlády vedené ženami přineslo ve Finsku naději na rovnější budoucnost. Zpráva Střediska excelence NATO pro strategickou komunikaci však zjistila, že finská vláda v čele s premiérkou Sannou Marinovou je extrémně často terčem misogynního obtěžování na internetu.

Finsko se v roce 2019 dostalo na titulní stránky novin. Všechny lídryně její pětistranné středolevé koalice totiž byly ženy. Zpráva Střediska excelence NATO pro strategickou komunikaci se sídlem v Lotyšsku ale zjistila, že situace není tak zářná. Ministryně dostávaly v průběhu sledovaného období překvapivě vysokou míru urážlivých zpráv.

„Pět z osob na ministerské pozici, které byly nejčastěji terčem útoků, byly všechny ženy. V drtivé většině se staly oběťmi misogynních urážek, které útočily na jejich hodnoty, ponižovaly jejich rozhodovací schopnosti a zpochybňovaly jejich vůdčí schopnosti,“ uvádí se ve zprávě. Urážky se však také zaměřovaly na stereotypy o ženách a domácích povinnostech.

Zajímavé je, že urážky nepřicházely od takzvaných „botů“, ale od skutečných účtů – většinou však anonymních.

Příval urážek

Misogynní urážky na internetu jsou přitom jednou z věcí, které odrazují ženy od účasti ve vrcholové politice. Například studie z roku 2019 zjistila, že 28 % krajských političek, které se staly terčem nenávistných projevů, bylo v důsledku toho méně ochotných podílet se na rozhodovacích procesech.

To potvrzují i zkušenosti Iiris Suomelové, finské zelené političky, jejíž strana je ve vládnoucí koalici. V rozhovoru uvedla, že pro ni i pro její kolegyně existuje „faktor strachu“ z přijímání určitých rozhodnutí, která mohou rozpoutat příval urážek.

„Pokud jsem opravdu unavená nebo mám za sebou opravdu náročný pracovní týden, pak si všímám, že je méně pravděpodobné, že budu o těchto otázkách mluvit, nebo si myslím, že se mnoho lidí snaží najít způsoby, jak tyto otázky řešit mírnějším, méně přímým způsobem, aby se vyhnuli takovému obtěžování," řekla pro server Politico.

„A zdá se, že to je něco, co muži nemusí tolik řešit, dokonce i pokrokoví muži, muži bojující proti rasismu mohou být otevřenější a přímější v těchto otázkách, aniž by byli tak silně obtěžováni. To je určitě faktor strachu.“

Situace v Česku není lepší

Situace je však alarmující po celé Evropě. Dokazuje to výzkum Meziparlamentární unie z roku 2018. Podle toho se s psychickým násilím během svého politického působení setkalo 85,2 % respondentek. Téměř polovině (46,9 %) bylo vyhrožováno smrtí, zabitím či znásilněním. Více než polovina (58,2 %) čelilo sexistickým útokům na internetu. Častěji jsou přitom jejich terčem poslankyně do 40 let.

Urážky na adresu žen-političek jsou časté i v České republice. Na rozdíl od svých mužských kolegů čelí častěji nenávistným zprávám a komentářům. Stupňovaným útokům na internetu nedávno čelila například politička za Piráty Olga Richterová. Zdaleka to však v českém prostředí není ojedinělé, vulgaritám čelila i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová či europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.